Igor Sourine, jako malíř, dosáhl výborných profesionálních výsledků v jedné z nejlepších akademií Ruska. Umělecká individualita maliře začala vznikat pod vlivem středověkého uměni, zvláště pak byzantického.

   Byzancie byla pro středověkou Evropu ztělesněním ráje na zemi i nekonečným vzorem pro napodobování. Není náhodou, že po dobytí hlavníno města Byzancie - Konstantinopole, se její bohatství přesunulo do Evropy. I dnes je ozdobou  nejlepšich evropských muzeí.

   Čim vic současný materiální svět však přestal podporovat tvorbu, tím víc se do realizací tvůrčích záměrů Igora Sourina dostává problém času : cestovaní v čase při hledání ráje na zemi, zmizelých měst i vůbec duševnních stavů. I zde je nutno podotknout, že pro realizace těchto nemateriálních pohybů vědomí malíře, používal autor dosti přesnou geometrickou  kompozici.Odstín se stává dalším z elementů kompozice : konkrétní forma plus dekorativní jasný odstín. 

   Let duši nad hřišným pozemským světem - téma vzácné pro řešení v modernim malířství. Avšak v evropském umění existuje tenká kulturně - historická nit, která spojuje různé malíře se stejnými podobnými zájmy.  Jeto především Redon ve Francii, Čurlenis v Litvě, Klever mladší v Rusku.  Všechny tyto umělce považujeme za představitele fantastického uměni.

    Tady se dá říci, že budeme - li hledat umělecké předchůdce, tak se Sourine nachází bliž k umělcům symbolizmu, kteří skrze detaily chtěli ukázat celek. 

 

             KONSTANTIN  ILJAŠEVSKÝ

                   profesor  

           

 

 

                   

 

                   Igor Sourine inspiruje se skutečnostmi i legendami. Obojí se u něj propojuje v jedno, protože se pohybuje v představách, vytvořených na dálku. Nemůže tu chybět narážka na přelud slavného Eldoráda ( hlavního, neskutečného a přeludného mýtu, jemuž podlehlo nemálo Evropanů ) Atlantidy, Šangrily a t.d.

     Přitažlivost exotického prostředi se vynořuje pomocí jak běžných symbolů (palma, moře), tak odlesku zlata, měsíce a slunce.  Surrealistické poučení mu pomáhá zvýraznit fabulační složku...

                                                                                 Pavel Štěpánek

                                                                                                                 kunsthistorik

        

 

 

        

      

        Na přelomu století se zvláště žaměrujeme na malíře , jejichž tvorba může vytvořit základ pro umění nového století. Jaké směry a styly budou mit úspěch , jaké budou zapomenuty?

       Umění minulého století vyprodukovalo mnoho stylů , směrů , které obsahují v sobě negativní emoce. Malíř , který překročil práh dvacátého století , stojí před rozhodnutím : půjde dál po cestě ničení formy i vytváření uměleckých objektů , které nelze pochopit bez konceptuální ideje , jež je vytvořena uměle , nebo se bude zamýšlet nad návratem zpět k vlastním pocitům.

       Igor Sourine - maliř , který měl byt objeven na přelomu XXI století , totiž vstřebal podstatu umění XX stoleti . Zvolil si cestu v niž  vytvořená díla obsahuji výtvarný začátek .

       Opírá se o základy asociativniho malířství , Igor Sourine organicky vplétá jednotlivé elementy surrealizmu do snadno pochopitelných symbolů . Surrealistické detaily nevzbuzují asociace , které by zbytečně odváděly pozornost od celkové ideje , na niž je obraz založen .           Pozitivni energie a emoce , které primárně pusobí z obrazů , usnadňuji divákovi vnímání díla , neunavují ho , vyvolávají přání znovu se vráti k malířovým plátnům.

 

                                                                                                   Zběratel a obchodník s obrazy

                                                                                                             Albert Jarovský